Výzkumníci ze tří prestižních univerzit – Durhamu, Oxfordu a Toronta – publikovali nový vědecký článek, který nabízí návod pro průzkum podzemních ložisek vodíku. Tvrdí, že zásoby planety by teoreticky mohly uspokojit veškeré energetické potřeby na mnoho dalších let – do takové míry, že by uvedené číslo při opakování mohlo působit jako fantastická nadsázka. (Viz: Ballentine a kol. „Natural Hydrogen Resource Accumulation in the continental crust“, Nature Reviews Earth & Environment).

I když nevíme, zda tito profesoři mají pravdu, jakýkoli článek citující čísla tohoto rozsahu jistě přitáhne pozornost.

Mezitím do sektoru nadále proudí peníze – i když ne nutně od hlavních hráčů v tradičním ropném průmyslu. Již dříve jsme uvedli, že australský těžařský gigant Fortescue získal majoritní podíl v australské společnosti, která vrtá na americkém Středozápadě. Výsledky z těchto vrtů se očekávají letos v létě.

Nyní tři velké japonské firmy – Toyota, Mitsubishi a ENEOS Xplora (ropná společnost) – investovaly do australské společnosti se slibnými vyhlídkami v Austrálii, přičemž vrty by měly začít koncem tohoto roku.

Neměli bychom také zapomínat na nedávný objev lodi, která je propagována jako největší ložisko přírodního vodíku na světě, ve Francii. Francouzská vláda vydala povolení několika společnostem, včetně dceřiné společnosti francouzského energetického giganta Engie. Vzhledem k rozsahu objevu a síle zúčastněných hráčů by probíhající aktivity ve Francii mohly být jiskrou, která toto odvětví pohne vpřed.

Mohla by se Francie stát největším světovým dodavatelem vodíku?

Veškerá tato průzkumná aktivita přichází v kritickém okamžiku pro zastánce vodíku. Výroba vodíku s využitím obnovitelných zdrojů energie zůstává drahá. Obrovské elektrárny, které se prezident Trump snaží uzavřít, dělají přesně tohle – a k nastartování sektoru „zeleného vodíku“ jako udržitelného zdroje energie potřebují značnou vládní podporu.

Naproti tomu přírodní vodík může být cenově konkurenceschopný – bez nutnosti dotací – tak proč platit více za stejné zelené palivo?

Nebyla by potřeba veškerá infrastruktura a zařízení potřebné k průmyslové výrobě vodíku.

Stále však zůstává otázka infrastruktury: jak bude vodík přepravován a v jaké formě? To ale může být otázkou na později – jakmile budeme vědět, kde se tato přírodní ložiska nacházejí a jak jsou geograficky rozšířená.

Mohly by nás hory zavést do věku přírodního vodíku?

Nová studie identifikuje slibné zóny pro objevování přírodního vodíku pomocí modelování tektonických desek

Rozvoj geologicky udržitelných energetických zdrojů je jednou z hlavních výzev lidstva v 21. století. Vodík (H₂) má obrovský potenciál nahradit dnešní fosilní paliva a zároveň eliminovat emise CO₂ a dalších souvisejících znečišťujících látek.

Klíčovou překážkou však je, že vodík musí být nejprve vyroben – a současná průmyslová výroba vodíku, i když je někdy poháněna obnovitelnými zdroji, může být stále znečišťující, pokud je založena na fosilní energii.

Řešení může spočívat v samotné přírodě, jelikož různé geologické procesy mohou generovat přírodní vodík. Doposud však nebylo jasné, kde hledat potenciálně velké podzemní akumulace tohoto plynu.

Výzkumný tým vedený Dr. Frankem Zwaanem ze sekce geodynamického modelování v Helmholtzově centru pro geovědy GFZ v Německu nyní nabízí slibnou odpověď na tuto otázku.

Pomocí modelování tektonických desek tým zjistil, že horská pásma obsahující horniny z hlubin zemského pláště blízko povrchu mohou představovat potenciální „horká místa“ pro přírodní vodík. Tato pásma mohou nejen nabízet ideální prostředí pro velkovýrobu přírodního vodíku, ale také umožňovat významné akumulace, které by bylo možné těžit vrtáním.

Zjištění byla publikována v časopise Science Advances. Tým zahrnoval prof. Saschu Brune a Dr. Anne Glerum ze stejného oddělení, dále vědce z Tufts University (Dr. Dylan Vessey), New Mexico Tech (Dr. John Naliboff), Univerzity ve Štrasburku (prof. Gianreto Manatschal) a společnosti Lavoisier H2 Geoconsult (Dr. Eric C. Gaucher).

Potenciál přírodního vodíku v tektonickém prostředí

Přírodní vodík lze generovat několika způsoby, včetně bakteriálního rozkladu organické hmoty nebo rozkladu molekul vody způsobeného radioaktivním rozpadem v kontinentální kůře Země. V důsledku toho byly výskyty přírodního vodíku hlášeny na různých místech po celém světě.

Životaschopnost přírodního vodíku jako zdroje energie byla prokázána v Mali, kde se malé množství získává ze sedimentárních vrstev bohatých na železo pomocí vrtů.

Nejvýznamnějším a nejslibnějším mechanismem pro velkovýrobu vodíku je však reakce plášťových hornin s vodou – proces známý jako serpentinová oxidace – při kterém se minerální složení transformuje na serpentinové minerály za vzniku plynu H₂.

Tyto horniny se obvykle nacházejí hluboko pod zemskou kůrou, takže k jejich přiblížení k povrchu a interakci s vodou je zapotřebí tektonické zvednutí.

K tomuto jevu obvykle dochází ve dvou tektonických prostředích: v oceánských pánvích, které vznikají při rozštěpení kontinentů, což umožňuje vynoření plášťových hornin s tím, jak se kůra ztenčuje – jako v Atlantském oceánu – a v horských pásmech, která vznikají při opětovných srážkách kontinentů – jako v Alpách nebo Pyrenejích – a tlačí plášťové horniny vzhůru.

Numerické modelování pro určení přirozených vodíkových zón

Pro lepší pochopení těchto tektonických prostředí tým GFZ použil pokročilé numerické modelování desek k simulaci vývoje desek od počátečního kontinentálního riftingu až po úplné vznikání hor.

V těchto simulacích byli vědci schopni poprvé identifikovat, kdy, kde a v jakých objemech se plášťové horniny dostávají na povrch a za jakých vodních a teplotních podmínek je serpentinizace a přirozená produkce vodíku životaschopná.

Zjistili, že horská pásma poskytují mnohem lepší podmínky pro tvorbu vodíku než riftové pánve, s vyššími optimálními teplotami (200–350 °C) a velkými objemy vody protékajícími hlavními zlomovými liniemi.

Produkce vodíku v horských oblastech by mohla být ročně 20krát vyšší než v riftových pánvích.

Navíc porézní typy hornin potřebné k zachycení ekonomicky životaschopných akumulací vodíku – jako je pískovec – jsou často přítomny v horských pásmech, zatímco v hlubokých podmínkách, kde dochází k serpentinizaci v riftovém prostředí, obvykle chybí.

Většina hlavních amerických akciových indexů ve středu klesla, protože investoři se zabývali čerstvými údaji o inflaci a přesunuli pozornost na zprávy o hospodaření firem.

Vládní data zveřejněná dnes ukázala, že index cen výrobců (PPI) v USA v červnu na měsíční bázi stagnoval, a zaostal tak za očekáváním 0,2% růstu.

Stalo se tak poté, co úterní data odhalila, že index spotřebitelských cen (CPI) v červnu meziročně vzrostl o 2,7 %, což je v souladu s očekáváním trhu. Jádrová inflace – která nezahrnuje ceny potravin a energií – se meziměsíčně zvýšila pouze o 0,2 %, což je mírně méně, než se očekávalo.

V návaznosti na zprávu o inflaci prezident Donald Trump znovu vyzval Federální rezervní systém ke snížení úrokových sazeb a zopakoval kritiku předsedy Fedu Jeromea Powella.

Mezitím na Wall Street začala sezóna zveřejnění výsledků hospodaření, přičemž některé velké banky již hlásí silné výsledky za druhé čtvrtletí.

A co se týče obchodování, index Dow Jones Industrial Average klesl k 16:32 GMT o 0,3 % (ekvivalent 117 bodů) na 43 905 bodů, zatímco širší index S&P 500 klesl o 0,3 % (ekvivalent 21 bodů) na 6 222 bodů a index Nasdaq Composite klesl o 0,5 % (ekvivalent 93 bodů) na 20 585 bodů.

Ceny mědi ve středu klesly uprostřed slábnoucích obav z narušení dodávek a rostoucích zásob, a to i na pozadí nejistoty ohledně dopadu amerických cel.

Referenční tříměsíční kontrakt na měď na Londýnské burze kovů (LME) během oficiálního obchodování klesl o 0,3 % na 9 615 dolarů za metrickou tunu, čímž se odklonil od svého tříměsíčního maxima nad 10 000 dolary zaznamenaného 2. července.

„Nedošlo k žádným dalším narušením dodávek, které by napříč burzami vyvolalo nárůst cen,“ uvedl Nitesh Shah, komoditní stratég společnosti WisdomTree.

Protestující v Peru – třetím největším producentovi mědi na světě – ukončili více než dvoutýdenní blokádu klíčové přepravní trasy mědi, řekl v úterý večer agentuře Reuters jeden z vůdců protestu.

Společnost Rio Tinto mezitím ve středu oznámila 9% nárůst čtvrtletní produkce mědi a předpokládá, že celoroční produkce bude na horní hranici prognózovaného rozmezí. Podobně Antofagasta vykázala 11% nárůst produkce mědi za první polovinu roku.

Dalším vývojem je zpomalení přílivu mědi do USA od prodejců, kteří se připravují na cla, poté, co bylo oznámeno 50% clo, které má vstoupit v platnost 1. srpna.

„Pokles zásob na londýnské i šanghajské burze se téměř zastavil a nyní na obou burzách pozorujeme růst zásob,“ dodal Shah.

Středeční data ukázala, že zásoby mědi ve skladech LME vzrostly o dalších 10 525 tun poté, co za poslední dva a půl týdne prudce vzrostly o třetinu.

Kontrakty na měď na americké burze COMEX klesly o 0,9 % na 5,53 dolaru za libru, čímž se cenový rozdíl mezi mědí na burze COMEX a LME prohloubil na 2 579 dolarů za tunu.

Investoři také zhodnotili úterní data, která ukazují, že čínská ekonomika ve druhém čtvrtletí zpomalila méně, než se očekávalo.

„Mírně lepší než očekávané výsledky HDP snižují potřebu dalších stimulů, což by mohlo zatížit ceny mědi,“ poznamenal Shah.

Naproti tomu nejobchodovanější kontrakt na měď na Šanghajské burze futures vzrostl o 0,1 % na 77 980 juanů (přibližně 10 865,11 USD) za tunu.

Ostatní kovy:

Cena hliníku na burze LME klesla o 0,6 % na 2 566 dolarů za tunu.

Nikl klesl o 1 % na 14 995 dolarů

Zinek klesl o 0,4 % na 2 686 dolarů

Cena olova klesl o 0,7 % na 1 982,50 USD.

Cín ztratil 1,5 % na 32 825 dolarů

Index amerického dolaru mezitím vzrostl o 0,2 % na 98,8 v 15:53 GMT, poté, co dosáhl maxima 98,9 a minima 98,4.

V americkém obchodování klesly futures kontrakty na měď s dodáním v září o 1,8 % na 5,47 dolaru za libru v 15:48 GMT.

Ceny kryptoměn a souvisejících akcií ve středu vzrostly, protože investoři překonali legislativní překážku, která zhatila očekávaný úspěšný týden v oblasti regulace digitálních aktiv.

Podle Coin Metrics Bitcoin vzrostl o 2 % na 119 114,79 USD, zatímco Ether vzrostl o 3 % a dosáhl 3 156 USD.

Akcie společnosti Circle, emitenta stablecoinů, vzrostly v předobchodním období o více než 1 %, zatímco Coinbase získala přibližně 0,5 % a zotavila se poté, co obě akcie předchozí den uzavřely níže. Akcie státních dluhopisů Etheru pokračovaly v rallye, BitMine vzrostl o 24 %, SharpLink o 14 % a Bit Digital o 5 %.

V úterý ceny krátce klesly poté, co Sněmovna reprezentantů USA neschválila dva klíčové zákony týkající se kryptoměn: „GENIUS Act“ pro regulaci stablecoinů – který již schválil Senát – a komplexnější „CLARITY Act“, který stále čeká na hlasování ve Sněmovně reprezentantů.

Několik hráčů v oboru, včetně Coinbase, doufalo, že oba návrhy zákonů projdou společně, ale Senát schválil pouze jeden a širší legislativa se dosud nedostala do hlasování Sněmovny reprezentantů.

Owen Lau, analytik společnosti Oppenheimer, řekl CNBC, že trh reagoval přehnaně, a zdůraznil, že jde o to, „kdy, ne zda“ budou zákony schváleny.

„Není to tak špatné,“ řekl Lau. „Proto se Coinbase a Circle v závěru obchodování odrazily. Tyto akcie by mohly zůstat pod tlakem, dokud neproběhne hlasování, ale nakonec legislativa po skončení jednání projde.“

Lau dodal, že to, zda návrhy zákonů projdou společně nebo odděleně, je pro dlouhodobou hodnotu akcií méně důležité, ačkoli trhy by reagovaly pozitivněji na jednotné hlasování, protože by to odstranilo nejistotu trvající tři až čtyři měsíce.

Prezident Donald Trump v úterý večer prostřednictvím sociálních médií uvedl, že několik republikánských členů Sněmovny reprezentantů, kteří původně legislativu blokovali, po schůzi v Bílém domě změnilo svůj postoj a nyní její schválení podpoří.

Současná verze zákona GENIUS zakazuje emitentům stablecoinů nabízet uživatelům úroky, což posiluje roli ekosystému Etherea – upřednostňovaného institucemi – protože je základem mnoha stablecoinů a decentralizovaných aplikací.

Nedávný růst Etheru je však do značné míry poháněn spíše hybností a spekulacemi než silnými fundamenty.

Podle Markuse Thielena ze společnosti 10x Research: „Počet aktivních adres se nezvýšil, příjmy ze sítě zůstávají stejné a poplatky za plyn jsou jen mírně vyšší.“

Cena etheru se za poslední tři měsíce zdvojnásobila.

Mezitím bitcoin, který začátkem tohoto týdne klesl po pondělních likvidacích v hodnotě 360 milionů dolarů, po legislativních zpožděních opět klesl, ale rychle se vzpamatoval. V pondělí dosáhl historického maxima nad 120 000 dolarů.

Data ze SoSoValue ukázala, že bitcoinové ETF v úterý přilákaly institucionální investice ve výši 402,99 milionu dolarů, zatímco etherové ETF zaznamenaly příliv ve výši 192,3 milionu dolarů.